Pouť Národů na Mariahilf
Na poutní místo Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor se uskutečnila v sobotu 18. září tradiční Pouť národů. V loňském roce byla tato událost kvůli vývoji pandemie nemoci Covid-19 zrušena. Mše svatá začala v 11.00 hodin. Ostravsko-opavskou diecézi zastoupil delegát ad omnia P. Jan Czudek, Th.D. S poutníky z Polska připutoval diecézní biskup Andrzej Czaja.
Poutníci z České republiky, Polska a Německa se na Maria Hilf scházejí od obnovy svatyně, která byla zničena v 70. letech 20. století na příkaz komunistické totalitní vlády. Mariánská úcta však zůstala dál na Zlatohorsku a Jesenicku živá a po pádu režimu v roce 1989 se začalo s přípravou na obnovu poutního místa. Na nový kostel se skládali věřící z celé České republiky s významnou pomocí německých krajanů, kteří byli po 2. světové válce ze Sudet vyhnáni.
Nová svatyně byla dokončena a vysvěcena v roce 1995. Byla postavena podle návrhu olomouckého architekta Tomáše Černouška, který na projektu spolupracoval s projektantem Františkem Zajíčkem. Stavba byla situována na místo, kde stával původní kostel. Vznik poutní tradice se datuje do roku 1718, kdy byl na jedli uprostřed lesa vystaven obraz Bohorodičky zhotovený malířem Šimonem Schwarzerem jako kopie Pasovské Madony.
Obraz nechala zhotovit Dorota Weissová – dcera zlatohorského radního Martina Tannheisera. Její otec je spojován se zázrakem z roku 1647, když se během obléhání Zlatých Hor švédskými vojsky, narodil v úkrytu na hoře zvané Boží dar (Gottesgabe). Úkryt u skály krytý vzrostlou jedlí vzdálený ai hodinu od města vyhledala jeho matka Anna Tannheiserová, která byla v požehnaném stavu.
Podobně jako ona se k místu začaly utíkat s přímluvou za své ještě nenarozené děti další ženy. Poutní místo se stalo symbolem Panny Marie – ochránkyni života. Fotografie malých dětí, které jejich rodiče s vděčností na poutní místo posílají, zdobí nástěnku u bočního vchodu do kostela.
foto: VDV