Vatikánský astronom ke snímkům z Webbova teleskopu

Snímky pořízené teleskopem Jamese Webba jsou „nezbytnou potravou pro lidského ducha, člověk nežije jen chlebem, zvláště v dnešní době“. Píše to ředitel Vatikánské observatoře, vědeckého výzkumného centra, jehož řízením je pověřeno Tovaryšstvo Ježíšovo. Ve svém prohlášení se bratr Consolmagno vyjádřil ke zveřejnění prvních snímků.

Vatican News

„Z nových snímků z teleskopu Jamese Webba jsme opravdu nadšeni!“ Tak zní dnešní prohlášení Vatikánské observatoře k fotografiím dosud neviděného vesmíru, které dorazily na Zemi 12. července a které vědci datují do doby před 14 miliardami let. „Snímky jsou ohromující, každý se může přesvědčit na vlastní oči,“ pokračuje text. „Je to vzrušující předtucha toho, co se v budoucnu budeme moci díky tomuto teleskopu dozvědět o vesmíru. Tyto obrazy jsou nezbytnou potravou pro lidského ducha – jen chlebem člověk nežije – zvláště v dnešní době.“

Ve vesmíru je logika, ale také krása

Komuniké podepsal ředitel Vatikánské observatoře, jezuitský bratr Guy Joseph Consolmagno SJ, který uvedl, že „má z tohoto úspěchu radost i z osobnějšího důvodu“. Vysvětluje, že vzhledem k tomu, že astronomie je malá oblast výzkumu, astronomové se navzájem znají a že „mnoho vědců, kteří sestrojili přístroje a naplánovali pozorování“, jsou jeho osobní přátelé a že ví, jak tvrdě oni a jejich kolegové pracovali na tom, aby „tento neuvěřitelný aparát“ fungoval. „Vědecké poznatky, na nichž je tento teleskop založen,“ stálo v prohlášení, „jsou naším pokusem využít inteligenci, kterou nám dal Bůh, k pochopení logiky vesmíru. Vesmír by nefungoval, kdyby neměl tuto logiku. Ale jak ukazují tyto obrázky, vesmír je nejen logický, ale také krásný. Je to Boží stvoření, které se nám zjevuje, a můžeme v něm vidět jak jeho úžasnou moc, tak jeho lásku ke kráse.

Vzpomínka na raný výzkum jezuity Angela Secchiho

Otec Colsomagno říká, že je ohromen a vděčný, že nám lidem Bůh zprostředkoval takový zázrak a schopnost „porozumět tomu, co stvořil“. A cituje Žalm 8, kde se píše: „Když se dívám na tvé nebe, dílo tvých prstů, na měsíc a hvězdy, které jsi upevnil, co je člověk, že na něj pamatuješ, a syn člověka, že o něj dbáš? Přesto jsi ho učinil jen o málo menším než anděly, slávou a ctí jsi ho korunoval“. Ředitele Vatikánské observatoře fascinovalo zejména to, že „viděl první spektrum vodní páry z atmosféry planety mimo sluneční soustavu, které vytvořil dalekohled Jamese Webba“, a připomněl raný výzkum jiného jezuitského astronoma. Píše: „Je tomu přibližně 150 let, co otec Angelo Secchi SJ umístil před objektiv svého dalekohledu na střeše kostela svatého Ignáce v Římě hranol a provedl první spektrální měření atmosfér planet naší sluneční soustavy. Mohu si jen představit,“ uzavírá, „jak by byl šťastný, kdyby viděl, jak se tato věda, jejímž byl průkopníkem, nyní uplatňuje u jemu neznámých planet obíhajících kolem vzdálených hvězd.

Webbův teleskop

Teleskop Jamese Webba je vesmírný dalekohled pro infračervenou oblast spektra, který vznikl ve spolupráci NASA, Evropské vesmírné agentury (ESA) a kanadské vesmírné agentury.

Byl vynesen 25. prosince 2021 z kosmodromu Arianespace v Kourou ve Francouzské Guyaně a na oběžnou dráhu kolem Slunce ho dopravila raketa Ariane 5. „Je to historický den,“ řekl americký prezident Joe Biden při prezentaci prvních snímků pořízených tímto přístrojem. Snímků, které jsou „první ochutnávkou“, jak řekl.