Pastýřský list otce biskupa k 25. neděli v mezidobí

Bratři a sestry v Kristu,

každý člověk alespoň trochu touží po tom, aby byl viditelný, aby si ho lidé všímali, aby ho dobře hodnotili. Pán Ježíš nám dnes sám dává jasné poučení a svatý Marek nám to připomíná v dnešním úryvku. Apoštolové se dohadovali, kdo z nich je největší a odpověď na jejich dohadování je naprosto jasná. V očích Božích je totiž vše úplně jinak, než v našem lidském uvažování: „Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá…“

Život je plný starostí a strádání. I když v naší vlasti je už 50 let bohudík klid a mír, není tomu tak ve světě. Lokálních konfliktů je celá řada a našinec už ani neví, kdo s kým bojuje. Ale s takovým konfliktem je vždycky spojeno velké utrpení, dokonce i dětí. Před několika dny zazněla iniciativa, že by naše vlast měla být schopna přijmout 50 sirotků, kteří v bojích a bombardování přišli o oba rodiče. Domnívám se, že je to iniciativa dobrá a měli bychom ji podpořit. Namítnete, že o tom musí rozhodnout ti, kdo k tomu mají kompetenci. Máte pravdu. Ale jak se kompetentními stávají ti, kteří tu kompetenci mají? No přece volbami! A ty jsou už za dveřmi.

V nejbližších dnech dostanete do schránek kandidátní listiny a Vy budete vybírat, komu dáte svůj hlas. Na prvním místě Vás ale prosím, k volbám jděte. Váš scházející hlas připadne nakonec tomu, komu byste v životě svůj hlas nedali. Apeluji na Vaši zodpovědnost! Jít k volbám je součástí mé zodpovědnosti za tento stát. Je to moje účast na demokratickém systému našeho státu. Pak jistě přijde otázka, koho mám volit. Tady Vám neporadím, protože volby v naší vlasti jsou svobodné. Hlas ve Vašich obcích dávejte těm, které znáte, o kterých víte, že jsou zodpovědní, kteří mají Vaši důvěru, že obecní rozpočet se neprojeví v nových fasádách domů kandidátů. A hlavně doporučuji dát hlas těm, které znáte z kostela. Takoví se totiž se svými rozhodnutími obracejí na našeho Pána a jistě by nechtěli udělat nic proti dikci evangelia a především proti Desateru Božích přikázání, která jsou stále platná. A také se dívejte, co která strana ve Vašem okolí už udělala pro dobro všech.

Chci na závěr připomenout zase slova Pána Ježíše: „Cokoliv jste udělali jednomu z mých nejmenších, mně jste udělali.“

Všem Vám ze srdce žehnám a přeji dobrý a spokojený život.

František Václav Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský