Pouť děkanátu Jeseník 2018
„Buďte živí …“
V sobotu 4. srpna 2018 jsme se zúčastnili pouti děkanátu Jeseník ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jeseníku. Začátek setkání byl v 16:00 hodin. Pod vedením otce děkana P. Mgr. Stanislava Kotláře a trvalého jáhna z České Vsi Josefa Liberdy, se přítomní pomodlili slavný růženec. V 16:30 hodin vystavil Nejsvětější svátost oltářní P. Mgr. Jiří Filipec. Adorace byla prokládána kytarovými písněmi převážně z Taizé.
Úderem páté hodiny vyšel průvod ministrantů a kněží do kostela. Slavnostní mši svatou celebroval biskupský vikář Mons. Mgr. Adam Rucki, koncelebrovali kněží nejen z našeho děkanátu. V úvodu otec děkan všechny přivítal, zvláště pak otce Adama, kterému byla předána kytička.
Mše svatá byla sloužena za obnovu rodin a nová kněžská a řeholní povolání.
Kázání začal otec Adam o jídle, o tom, jak už v ráji díky jídlu, zakázanému plodu, nastala zkáza světa. Proto se Bůh rozhodl, že právě jídlem zachrání všechno lidstvo. A udělal neskutečnou věc, stává se pro nás chlebem. Co jíme, tím se stáváme. I svět má svůj pokrm, jako je zábavní průmysl, různé velké akce, ale nic z toho nemůže nakrmit a uspokojit lidskou duši. Ani žádný Superman, miliardy, žádná sláva. Srdce křičí dále. Lidská duše se nedá oklamat cetkami. Dokud do ní nevstoupí nekonečný Bůh, člověk nikdy není šťastný a spokojený. Až Bůh vstoupí, pak je mé manželství, kněžství krásné, i když nemám miliony, ale mám v srdci radost, lásku a pokoj a to je to největší štěstí člověka. Mám v sobě Krista, kterého mohu dávat a to je daleko více než jen o něm mluvit. Můžu za někoho obětovat své bolesti. Člověče, usmívej se. Tolik málo úsměvů jde v dnešním světě vidět. V poslední době ďábel zaútočil velkou silou na kněžství a manželství. Ví, že když toto zničí, tak vyhraje. On to ale nezničí, protože Bůh je s námi. Nejdůležitější slovíčko v duchovním a manželském životě je „být živí“. Živí se dívají na sebe, mluví, naslouchají, mnoho očekávají. První věc na modlitbě má být pohled na Ježíše, abych věděl, ke komu se modlím. Člověk má umět i naslouchat. Jak Bohu, tak i partnerovi, bližnímu. V manželství se má mluvit a naslouchat. Manželé se mají poznávat celou dobu, nelze říct, už tě dokonale znám. Milovat znamená mít pozdviženou mysl k druhému, k partnerovi, k Bohu. Člověk potřebuje lásku, láska se nabízí a okrádáme sami sebe, pokud jí pohrdáme.
Po závěrečné modlitbě pozval otec děkan všechny přítomné poutníky na farní zahradu, kde pro ně bylo připraveno pohoštění v podobě klobás, chlebíčků, cukroví, kávy, piva, lima a dalších dobrot.